Budugu de Mullapudi Venkataramana con ilustraciones de Bapu
Budugu es un niño precoz y malcriado, caracterizado por su telugu inimitablemente infantil. Mullapudi describe el mundo como se ve a través de sus ojos con humor. Budugu tiene una opinión sobre todo. Habla sobre cultura, crianza de niños, políticos y la 13a tabla de multiplicar. Su ambición de toda la vida es convertirse en un jhatka (carro de caballos) / conductor de “vengine” (tren).
No he encontrado ningún otro libro en ningún idioma que capture de manera tan magistral la inocencia y el ingenio de un niño travieso. Dennis the Menace, Calvin (Calvin y Hobbes), podría acercarse, pero Budugu tiene su propio encanto: tiene un interés amoroso llamado Gana Pasoonamba (Gnana Prasoonamba), ayuda a su joven tío a conquistar a una chica con sus payasadas, se asusta La profesora particular.
- Cuando se les pregunta qué están leyendo, ¿por qué casi todos cierran su libro para mirar la portada?
- Si estoy interesado en más de un campo, ¿debería leer algunos libros diferentes simultáneamente o terminarlos uno por uno?
- Cómo obtener buenas reseñas de clientes de Amazon para mi libro electrónico
- ¿Me puede sugerir un libro muy bonito?
- ¿Cuál es el mejor libro sobre la no dualidad?
Un extracto humorístico del libro para aquellos que pueden leer Telugu:
ఇందిర అనే రెండు జడల సీత ఖధ
ఒక బాబాయీ, ఇంకో ఆరు బాబాయిలూ, నేనూ కలిసి ఆ ఆడబడికి వెళ్ళామా.
అప్పుడు ఇందిర వచ్చింది కదా. రెండుజడలు వేసుకుందా మరి. ఇందిర అంటే కాలేజీ అమ్మాయి అని అర్థం.
ఈ ఇందిరేమో వాళ్ళకి తెలీదు. మరి యెలా మాటాడ్డం?
ఒక బాబాయేమో నన్ను పిలిచి వురేయ్ సత్తరకాయీ సత్తరకాయీ మరేమో నువ్వూ ఈల వేసి ఇందిరని పిలవరా అన్నాడు.
నన్ను కొట్టుతుంది బాబూ అని చెప్పాను.
అయినా ఫరవాలేదులే అన్నాడు వాడు.
ఫరవాలేదులే అంటే కొట్టితే కొట్టనీ అని అర్థం.
నేను మెల్లిగా ఈల వేశాను.
అలా కాదు గాఠిగా వెయ్యాలి. వేసి రెండు జెడల పిల్లా అని పిలవాలీ అన్నాడు వాడు. సరేగదా పాపం అని నేనూ అలా పిలిచాను గదా.
అప్పుడేమో ఆ యిందిర ఘబుక్కుని ఇటువేపు తిరిగి ఫోకిరీవాడులారా అనేసింది.
కాని అప్పుడు చూస్తే ఒక బాబాయీ లేడు. ప్పది బాబాయిలు కూడా అక్కడ లేరు. వాళ్ళు అందరూ గట్టుమీద కూచున్నారు.
నేను ఒక్కడే అక్కడ ఉన్నాడు.
నేను హాచ్చర్యపడిపోయేశాను.
ఇందిర కూడా హాచ్చర్యపడేసింది.
హారి నువ్వా పిడుగూ అంది.
నా పేరు బుడుగు. నువ్వే హారి పిడుగు అని చెప్పాను.
ఫోకిరీ పిల్లాడా అంది.
నువ్వే ఫొకిరి పిల్లాడా అని చెప్పేశాను నేను.
మరీ నన్ను రెండు జెడలు అని ఎందుకు పిలిచావు అంది.
నీకు రెండు జెడలు ఉన్నాయిగా అందుకని అని చెప్పేశాను.
ఉంటే నీకేం అంది.
ఉంటే నీకేం అంటే నాకు తెలీదు అని చెప్పేను.
తెలీకపోతే, ఇదిగో ఇదీ అనేసి, ఆ ఇందిర నా గుండు మీద మొట్టికాయ కొఠేసింది.
అయినా కోపం పోలేదు. అందుకని యిలా కింద కూచుని ముద్దు పెఠేసుకుంది. అప్పుడు సీగానపెసూనాంబ చూడలేదనుకో.
చూత్తే వెక్కలిత్తుంది.
మా బామ్మా, అమ్మా అంతే. ఒక్కోసారి సీగానపెసూనాంబ చూస్తున్నప్పుడే నను బంగారు తండిరీ అంటారు. అంటే ఫరవాలేదనుకో కాని ముద్దు కూడా పెఠేసుకుంటారు.
అప్పుడు సీగానపెసూనాంబ డిల్లమ్మా డిల్ల అని వెక్కిరిస్తుంది. అప్పుడు అమ్మ ఘబుక్కున దాన్ని కూడా పట్టుకుని ముద్దు పెఠేసుకుంటుంది.
అయిందా పెళ్ళి అని ఏడిపిస్తాననుకో అప్పుడు నేను.